Časopis Apetit online
Kapr natolik zdomácněl v českých vodách, až jsme zapomněli, že v nich nebýval odjakživa. Je načase, aby si našel místo na našich stolech, a to nejen o Vánocích.
Kapr obecný je všežravá sladkovodní a první domestikovaná ryba původem z Asie a Evropy. V Číně ho chovali už před 8000 lety. O jeho rozšíření v Evropě se postarali starověcí Římané, kteří objevili jeho divokou formu, někdy nazývanou sazan, ve vnitřní deltě Dunaje.
Sazan má protáhlé tělo a zlatě zbarvené šupiny, zatímco pro šlechtěné formy chované pro maso je typické vyšší tělo a mohou být šupinaté i téměř lysé.
K témuž biologickému druhu přitom bývají řazeni i okrasní japonští kapři koi.
V Čechách zavedli chov kapra mniši (především cisterciáci) ve 12. století, inspiraci a ryby získali v Bavorsku. Kapr byl pro řeholníky zajímavý jak z ekonomických důvodů, tak proto, že ryby se směly jíst i během půstu. O dvě století později, za Karla IV., se rybníky budovaly i na šlechtických a královských pozemcích. V 16. a 17. století patřil kapr – stejně jako dnes – k oblíbeným vývozním artiklům.
Býval kdysi tak ceněný, že ho s sebou vzali osadníci třeba i do Austrálie a Severní Ameriky a leckde se stal později ekologickou hrozbou.
Jaký je nejlepší?
Preference se od začátku 20. století obrátily: dnes většinou oceňujeme málo tučné, pomaleji rostlé jedince. Někdo přesto dává přednost větším kaprům (nad 3kg), protože mají méně kostí v poměru k masu. Daní za to však bývá nepopulární bahnitá příchuť, která může souviset s vyšším podílem tuku.
„Pro kapra – jako pro každou rybu – je nejdůležitější, v jakém žije prostředí, respektive vodě. Kvalita vody a její bohatost na mikroorganismy je nejdůležitějším faktorem výživy kapra. Dokrmování je pak jen doplňkem. Pro kvalitu masa je nejlepší, aby kapr žil spíše v chladnější vodě bohaté na kyslík, tedy ve vyšší nadmořské výšce, kde roste trochu pomaleji,“ říká Martin Plachý, spolumajitel Farmy Poříčí, kde vyrábějí vyhlášenou Kapří paštiku.
Comments